|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
|
|
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620
Šmíd, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachová, hana (oponent)
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620 Tato diplomová práce pojednává o roli kriminality v každodenním životě na náchodském panství a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620. Pokusil jsem se popsat způsob práce městských soudů. Jak přistupovali k jednotlivým deliktům a s jakými svody raněnovověkého práva pracovaly. Provedl jsem statistické vyhodnocení všech kriminálních deliktů, o nichž byl nalezen záznam v náchodském, či nymburském archivu. Pracoval jsem především se smolnými knihami a doplňkovým soudním materiálem včetně ortelních manuálů apelačního soudu, které jsou uloženy v Praze. Využil jsem moderních historických metod (např. historická antropologie a mikrohistorie) i klasických postupů právní historie. Snažil jsem se objasnit postoje raněnovověké společnosti ke kriminálním deliktům i problematickým fenoménům jako je předmanželský sex, sebevražda, znásilnění a čarodějnictví. Zabýval jsem se také skladnou trestů, které městské soudy vynesly. Dále jsem sledoval fakt, že rozhodnutí soudu bylo možné zvrátit. Soud byl otevřen přímluvám přátel odsouzených, vrchnostenských úředníků i místních kněží. Došel jsem k závěru, že nebylo velkých rozdílů mezi prací náchodského a nymburského soudu. Je zřejmé, že jako všechny městské...
|
|
|
Ideologické působení v dětských časopisech v Československu 70. let 20. století
Vondráčková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Cílem této práce je charakterizovat ideologické působení na stránkách časopisu Mateřídouška se zaměřením na období 1969-1979. Důraz je kladen na čtenáře a jeho právo na dětství v období tzv. normalizace. K řešení problému jsem přistupovala prostřednictvím analýzy předchozího vývoje časopisu a následným rozborem ročníků zkoumaného období. Výzkum ukázal, že Mateřídouška klade velký důraz na tradici a proto je nutné ji posuzovat jako celek. Přes vytyčený návrat k reálnému socialismu ideologie nabývá specifické formy. Na základě zjištěných údajů je možné tuto formu blíže charakterizovat a seznámit se tak s obrazem, který byl dítěti na stránkách časopisu Mateřídouška předkládán. Klíčová slova (česky) Československo, sociální dějiny, normalizace, propaganda, ideologie, dětské časopisy, Mateřídouška, pohádky, dětství
|
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
|
|
Obrazy z kulturních a sociálních dějin Českého Krumlova 1890 - 1950. podtitul: Mikrohistorická sonda na základě analýzy fotografií fotoateliéru Seidel
Borovková, Eliška ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem fotografie a jejím vztahem ke společnosti. Práce se pokouší o mikrohistorickou sondu do kulturních a sociálních dějin města Český Krumlov v letech 1890 - 1950. Jako hlavní zdroj využívá archiv Musea Fotoateliér Seidel (fotografie, účetní knihy, zákaznické knihy, deníky). V interakci s dalšími prameny (matriky, statistiky ze sčítání lidu, záznamy živnostenských a obchodních spolků) sleduje, jak fotografie odráží sociální status fotografovaných a co prozrazuje o jejich vztahu k tomuto médiu a k samotnému aktu fotografování. Práce vychází z analýzy a komparace těchto pramenů na základě inspirace z odborné literatury k tématu fotografie (Jaroslav Anděl, Pierre Bourdieu, Roland Barthes). Částečně se práce dotýká i problémů fotografie jako možného pramene historiografického poznání. Klíčová slova Český Krumlov, fotografie, Seidel, kulturní dějiny, sociální dějiny, portrét, fotoateliér, 1890 - 1950
|
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
host ::
RSS.